Český Ráj- Turnov, 26. - 28. dubna 2013
Jaro na sebe tentokrát nechalo dlouho čekat, a tak se postupně přihlášení účastníci na 5. sraz Kamenných Koček odhlašovali. Dlouhá zima si vybrala svou daň v podobě nemocí, nedostatku financí a jiných neštěstí. I moje účast byla ohrožena nemocí mého milovaného kocourka, která nakonec dopadla tragicky a já s obrovským smutkem v srdci jela hledat útěchu za kočkomilkami do Českého Ráje.
Ve společnosti mé pudličky Peggynky jsem vyrazila směr Turnov. Sic pouhých 75 km, ale značení našich cest mně přece jen zmátlo a já trochu bloudila.
Drobná překážka byla vyřešena pomocí navigace v mobilu a přes zapadlé vesničky jsem dorazila do krásného penzionu, kde už vše žilo kočkosrazem.
Zprvu mně vyděsilo pískání píšťalky, už jsem se lekla, že špatně parkuji. Řítila se ke mně jakási ženština v oranžové reflexní vestě..., ale byla to naše Barnabášová se stylovým přivítáním.
Účast byla tentokrát nezvykle malá, avšak pro naši rodinou atmosféru to stačilo. Potěšení z toho, že penzion obývá krásný mouratý kocour, nám zkazil fakt, že je silně zanedbaný, postřelený a hladový. Ovšem to bychom nebyli my, aby jsme na toto neupozornili majitele!
Když jsem se s Peg ubytovala, občerstvila, poklábosila, vydala jsem se na průzkum okolí. Malá vesnička, kde penzion leží se jmenuje U Rybníka, takže dle jména jsem hledala rybník. A také objevila, nádherný pohádkový, s kachnami, lískami a vládcem hladiny - labutím králem, střežícím svoji družku na hnízdě. V slábnoucím slunečním svitu mi brala nádhera přírody dech. Labuťák nás sledoval a doprovázel, Pegynce jsem zatrhla se s ním kamarádit a radši jsme se pomalu vracely zpět k penzionu...
...kde už byl napjatě očekáván tradiční příjezd delegace z Mostu- aneb Mostecké Mafie. A s ní samozřejmě příjezd chlebíčků od Pavlíny 
. Kdo měl hlad pojedl špagety s omáčkou a mohla začít večerní volná zábava.
O největší pozdvižení se postarala Mirka, která slíbila vzácného hosta, jenž měl být hlavní cena v burze. Hned se začalo koumat, kdo že by to mohl být, střílelo se od striptéra přes herce po zpěváky. Jaké překvapení bylo, když oknem vytáhla gumového panáka vhodného pro osamělé ženy či 4% muže 
. Okamžitě začala dražba a panák s mnoha jmény šel z ruky do ruky. Kdo jej nakonec vydražil? Nikdo bude putovní, ale legrace s ním byla větší než s opravdovým chlapem. Postupně jsme se začali odebírat na pokoje, já jako první, protože vedro, cesta, procházka a 6 měsíc těhotenství mi daly zabrat.
V sobotu ráno se tradičně konala pyžamová schůze na pokoji u Taši, Danušky a Zdenky. Po snídani přišla na řadu "bojovka", kterou jsme vymyslely s Barnabášovou a Miluškou v únoru při cestě z Brna od Mirky. Byla stvořena jen pro Mirku, která jakožto zarytá odpůrkyně chlapů, je šťastně zamilovaná a s Petrem tvoří skvělý pár. Takže jsme pro ně uspořádaly "kočko svatbu", o které nikdo nevěděl. Formou losování si měla vytáhnout úkol (všechny lístečky byly stejné 
). Vybrali si svědky, Mirka Martinu, Petr Jirku, takže Švábí klan a Taša jako oddávající mohla začít. Nechyběla ani tradiční hudba- Mendelsonův Svatební pochod. Výměna prstýnků, a polibek. Následovaly gratulace šťastným novomanželům, dar v podobě právě chycené živé žáby (byla bez újmy vypuštěna), svatební koláč a společné krmě- bageta. Pak se čekalo na příjezd Helenky s vnoučkem a manželem, přivezli výborné bramboráčky s kuřecím masem. Lukášek si hrál na dětském hřišti a i si schrupnul v něčí posteli.
Část svatební řeči- slib:
A tak se Tě vážený ženichu Petře Švábe táži:
bereš si zde přítomnou Miroslavu Pokornou a slibuješ, že ji budete milovat v nemoci i ve zdraví, v bohatství i chudobě! A především že bereš na vědomí, že kočičí členové domácnosti mají vždy přednost před vašimi potřebami, že jako první dostanou jídlo. Pokud budou vyžadovat hlazení, okamžitě necháš jakékoliv práce a budeš se věnovat pouze jim. Jestliže je najdeš ležet ve své posteli, tu jim přenecháš a půjdeš si lehnout jinam!! Že je dopravíš v případě nemoci v jakoukoliv denní i noční hodinu na veterinární kliniku! Že nebudeš mít připomínky k charitativní činnosti Mirky a budeš se podílet na přispívání útulkům. Že pokud někde na ulici najdeš opuštěné a hladové kotě, rozdělíš se s ním o svačinu a přineseš ho domů. Rovněž pokud tak učiní Mirka nebudeš protestovat! Slibuješ, že nebudeš vyžadovat plnění manželských povinností, pokud bude nějaký člen smečky nemocný, nebo se nebude cítit dobře! A svým ANO slibuješ manželku dopravovat na srazy do všech koutů naší země!
<ženich> ANO
Nyní se táži Tebe vážená nevěsto Miroslavo Pokorná:
bereš si zde přítomného Petra Švába a slibuješ, že ho budeš milovat v nemoci i ve zdraví, v bohatství i chudobě! Že nebudeš upřednostňovat manželovi potřeby před potřebami kočičích členů. Místo hlazení manžela budeš hladit je, pokud to budou požadovat. Slibuješ, že budeš po manželovi vyžadovat údržbu kočičích toalet, pouze v případě Tvé vážné nemoci či jiné zdravotní indispozici! A svým Ano slibuješ, že i přes svazek manželský budeš i nadále vykonávat funkci Félitelky Kamenných Koček a účastnit se srazů i přes manželovu nelibost!
<nevěsta>ANO
Po svatbě jsme se připravovali na výlet, Švábovi s Tašou jeli autem na Trosky a já s Peg, Věrkou a Pavlínkami jsme se vydaly pěšky na nedaleký hrad. Měl být dva kilometry cesty nějakou zkratkou přes les, ovšem najít ji nám chvilku trvalo a po výšlapu na rozcestí jsme se dle rady postaršího sportovce vydaly vlevo kolem Sedmihorek. Nakonec jsme se, někteří funíc jako lokomotivy, vyšplhaly na vyhlídku a z ní pak vyrazily k zámku Hrubá Skála, kde jsme se osvěžily, já nealko pivem holky desítkou a vydaly se Myší dírou zpět. Vzaly jsme to přes Lázně Sedmihorky a místo po silnici rovnou cestou polem nepolem. Divá zvěř před námi prchala, není se čemu divit v nohách bylo našlapaných více jak 10km. Pegynka z toho měla taky bolavé pacinky, tak ji Věruška kousek poponesla. Po návratu na penzion jsme se chtěly vrhnout na guláš - ovšem zrada, nějak se nám zkazil. Někteří to riskli, já se spokojila s chlebem.
Odpoledne byla nachystána burza a všichni jsme se na věci lačně vrhli. Nebylo toho tolik, jako na předchozích setkáních, ale za to spousta pěkných věcí.
Po burze bylo tradičně sčítání korunek a losování depozit. Zábava se musela přesunout na jeden z volných pokojů, hráli se hádací hry, kdy se předváděli scénky a ostatní museli uhodnout, osobnost, povolání, nebo činnost.
Tradičně zněl hlasitý smích a zábava byla do noci. Já odpadla hodně brzy, blížící se bouřka, smutek v duši a únava mně skolila, nechtěla jsem kazit zábavu a zalezla do pelechu k unavené Pegynce.
Nedělní ráno bylo ve znamení balení a uklízení, probírali jsme události nejen ze srazu a pomalu se rozjížděli. Petrovi nebylo nejlépe, na vině byl zřejmě oběd v restauraci, kde dostali zkažené maso.
Suma sumárum srazík se pořadatelce povedl. Ubytování bylo krásné, prostředí a program jakbysmet.
Jediné velké mínus mají majitelé penzionu a to nejen za zbědovaného kocoura, ale i za nepříjemné chování, změnu ceny a nezájem. Sem se rozhodně vracet nebudeme! Ale na krásy Českého Ráje rozhodně nezanevřeme.
Příště bychom se měli sejít na severu Moravy v Ostravě. Tak sa těšíme chachaři .
Vybráno:
10.000,- Kč. Vylosovaná depozita: O.S. MOSTECKÉ KOČKY 5.000,- Kč, FELCA LOUNY 5.000,- Kč. Zbylé věci z burzy dostane SVĚTLUŠKA SVITAVY.
ÚČASTNÍCI:
- Barnabáš
- Dana Gűrtlerová
- Mirka Pokorná + Petr Šváb
- Martina Švábová + Jiří Šváb
- Taša Vrbová
- Zdeňka Klausová + manžel kempující v lese
- Miluška Zelenková
- Hana Stejskalová
- Pavlína Pikalová
- Pavlína Veselá
- Věra Procházková
- Marcela
- Iva Pulpánová + Peggyna a Emily v bříšku
Návštěva:
- Helena Procházková s vnoučkem Lukáškem, manželem a dědečkem.
Velké poděkování
patří také těm, co přispěli a těm co se na poslední chvíli odhlásili a peníze za ubytování věnovali kočičkám: Mirka Brandtlová, Alena Mařáková, Martina Svobodová, Radka a Karel Tesařovi, Renata Vojtová, Martina Barešová, Iva Hamáčková, Ilona Daněčková, Elena Kollárová Kolčaková, Anička Rusnáková a Anna Křehlíková.
Sepsala: Iva Pulpánová